Kniha Bílej kůň, žlutej drak od Lam Pham Thi byla oceněna v září, mladá autorka se na vyhlášení cen nedostavila, s médii komunikovala prostřednictvím emailu a veřejnost ji znala pouze z fotografií a videonahrávky.

Prozradil ho email

K prozrazení skutečné identity autora nakonec vedl email Davida Jana Žáka. „Byla to interní komunikace, zmínil jsem se o tom, že jsme se před dvěma lety bavili o literatuře a Honzu napadlo, že by určitě velký úspěch slavil román napsaný příslušníkem nějaké menšiny. Omylem jsem to ale poslal dalším lidem,“ popisuje.

Žák přiznává, že měl podezření na Cempírkovo autorství již dříve. „Když jsem se dozvěděl, že moje kniha Ticho skončila v soutěži druhá, začal jsem se o výherce zajímat a vzpomněl jsem si právě na rozhovor, který jsme s Honzou vedli před dvěma lety,“ řekl.

Knižní klub, který udělil cenu knize neexistující vietnamské spisovatelce, se zlobí

Představitelé Knižního klubu byli včerejším odhalením rozčarováni. „Autor mluvil s kolegou Jindřichem Jůzlem a potvrdil mu to. Je to prostě ubohá blamáž, cítíme se podvedeni,“ uvedla Denisa Novotná. Dodala, že žádné podezření nikdy neměla a myslela si, že opravdu komunikuje s Vietnamkou narozenou v Čechách. Knižní klub proto příště přistoupí jen na vítězství toho, koho fyzicky uvidí.

Podle literárního historika mystifikace k literatuře patří

Literární historik Martin C. Putna naopak v celé kauze velký problém nevidí. „Mystifikace vždy patřily k literatuře, takže mě to nijak nepohoršuje. Ale těším se na to, až skutečně přijde vietnamská autorka píšící česky,“ řekl. Podobně se k situaci postavila i autorova matka Květa Cempírková.

Žák dodal, že smysl bude mít tato mystifikace asi především v tom, že pomůže otevřít debatu o tom, jestli je v literatuře důležitá osobnost autora nebo jen samotný text.

Reálie odpovídají Českým Budějovicím

Ačkoli Jan Cempírek, dokud ještě předstíral, že je mladá Vietnamka, domestikovaná v Česku, v rozhovorech tvrdil, že mladá vietnamská autorka studovala střední školu v Písku, reálie z knihy odpovídají Českým Budějovicím. Píše se tam o Krajinské ulici i restauraci Dračí zátoka. A v postavě malíře lze rozpoznat Cempírkova kamaráda, Jaroslava Platila. „Byl to od Honzy takový šprým. Ta moje postava je tam trochu nadnesená, kvůli pětitisícovce bych nikde nelítal,“ reagoval s úsměvem malíř na pasáž o sobě.

Dohady panují nad tím, jestli Žák na kamaráda nežárlil. Jeho román – šumavský thriller Ticho, který příští týden vychází v nakladatelství Labyrint (tam vydal i prózu Axe Africa), skončil totiž v soutěži Knižního klubu druhý, předběhla ho právě 'Vietnamka'. Nyní píše román nazvaný Lan, má láska, podle jména fiktivní spisovatelky Lan Pham Thi.

Knižní klub se poučí

Žák, učitel Česko–anglického gymnázia a bývalý reportér TV Nova, je stejně jako Cempírek členem Českobudějovické literární buňky. V té figuruje i Jiří Hájíček, držitel ceny Magnesia litera za román Selské baroko. Na téma mystifikace se ale nechtěl vyjádřit.

Manažerka Knižního klubu Denisa Novotná prohlásila, že se z případu poučí. „Příště přistoupíme jen na vítězství někoho, koho fyzicky uvidíme. Když mi autorka napsala, že studuje v Kuala Lumpur, nepřišlo mi to divné, moje dcera také studuje v zahraničí. Vydáváme 400 knih ročně a, upřímně řečeno, nepátrala jsem po tom nějak detailně,“ doplnila Novotná.

Cempírek ji poslal i videozáznam, který nechala promítnout na vyhlášení literární ceny. „Skutečně jsem nic netušila, žila jsem v dobré víře, že je to Vietnamka narozená v Čechách,“ dodala manažerka s tím, že kniha se výborně prodává – za tři měsíce zmizelo z pultů kolem 8000 výtisků, což je na debutanta skvělé.

Českobudějovický spisovatel David Jan Žák se částečně zapříčinil o to, že jeho kolega a kamarád Jan Cempírek byl odhalen jako skutečný autora knihy Bílej kůň, žlutej drak. „Myslím si, že je to opravdu povedená mystifikace a je dobře, že se to stalo,“ říká osmatřicetiletý učitel z Česko–anglického gymnázia.

Jan Cempírek potvrdil, že je autorem knihy připisované Vietnamce Lan Pham Thi. Co si o tom myslíte?
Že je to dobrá věc. Konečně máme v české literatuře další mystifikaci a lidé se alespoň zase zajímají o knihy.

Za odhalením údajně stála vaše emailová komunikace. O co šlo?
Já vůbec neumím pracovat s počítačem a omylem jsem asi 80 lidem odeslal email, kde si právě s Honzou Cempírkem povídáme o Lan a děláme legraci z toho, že by mohla napsat recenzi na mojí knížku Ticho. Nebylo z toho jasně patrné, že autorem je Honza, ale kritik Zdeno Pavelka si to vydedukoval a napsal článek.

Vy jste o pravé identitě Lan Pham Thi věděl?
Tak nejdřív jsem jen tušil.

Na základě čeho?
Před dvěma lety jsme byli s Honzou v hospodě a on tam říkal, že by byla docela dobrá sranda, kdyby někdo udělal takovou mystifikaci. U nás se totiž pořád volá po autorech z národnostních menšin. Po vyhlášení ceny jsem si na to vzpomněl, protože moje Ticho bylo v soutěži druhé a zaujalo mě, že mě převálcovala právě spisovatelka cizího původu.

Konfrontoval jste někdy Jana Cempírka s vaším podezřením?
Tak říkal jsem mu to a dělali jsme si z toho srandu.

Knihu jste četl?
Ano, v září, když vyšla.

A to jste ještě nevěděl, kdo je skutečný autor?
To už jsem to měl tak nějak v hlavě. Poznal jsem tam Budějovice, takže jsem už věděl, kde hledat. Přece jenom je tam popsaná Krajinská ulice s vietnamskou hospodou. Navíc fotografie v knize jsou podle jedné mé studentky právě z té hospody, tak jsem si říkal, že by to tak mohlo být.

Připadala vám kniha na úrovni devatenáctileté spisovatelky?
Ano, je to napsané tak, že by to mohl napsat někdo takhle mladý. Myslím, že to bylo i s tímto záměrem psané. Věřím tomu, že by to autor typu Honzy dokázal napsat daleko lépe.

K čemu nynější odhalení povede?
Myslím, že se začneme bavit o tom, jestli platí Kunderovo pojetí, že důležitá je kniha a autor má být schovaný. Věřím, že tato kniha cenu dostala, protože to bylo zajímavé téma, že konečně někdo napsal o Vietnamcích u nás. Ale roli hrála i osobnost autora, protože i mně jako porotci by připadalo velmi zajímavé, že takovou knihu napsala mladá Vietnamka.

Vy jako spisovatel myslíte, že je osoba autora důležitá?
Neměla by být důležitá, ale jak vidíme třeba u Viewegha, tak prodává i jméno a osobnost. Kdyby jeho román vyšel pod jiným jménem, tak by kolem toho asi nebyl takový boom. To bohužel takhle funguje.

Pomůže tato kauza Janu Cempírkovi nebo mu spíš ublíží?
Já si myslím, že to nemůže ublížit a že to neuškodí ani porotě, ani Knižnímu klubu. Vše bylo v pořádku, nejedná se o podvod, neporušil zákon. Je to normální literární mystifikace, ta je běžná všude ve světě. Amerického autora Pynchona také dosud nikdo neviděl.

Nebylo to vlastně geniální?
Rozhodně ano, včetně toho, jak to bylo do detailu promyšlené. Podle mě nemá Pavelka pravdu v tom, že se měl autor odkrýt už v září, když se cena předávala. Jenom tím, že tomu všichni uvěřili, to mohlo nabrat nějaký smysl.

ANDREA ZAHRADNÍKOVÁ, VÁCLAV KOBLENC